The Rockoons

Rozhovor s The Rockoons nejen o jejich prvním albu

Jak jste poznali Matta, který doplnil sestavu nejpozději?

Jako správná láska na první pohled - potkali jsme se na inzerát. V době, kdy už jsme mysleli, že ten inzerát dávno zapadl do propasti zoufalců hledajících spoluhráče dle svého gusta, se ozval někdo britského jména, kdo prý vlastní kopii dvanáctistrunného Rickenbackera a pár dalších kytar. David okamžitě řekl, že ho bereme. Navíc se pak šel podívat na náš koncert „na střeše“, na den přesně 50 let od posledního vystoupení Beatles na střeše v Londýně. A neutekl, naopak přišel na zkoušku stejně pozdě jako my všichni krom Davida, vše se naučil a ještě má krásnou britskou angličtinu, takže ideálnějšího Rockoona si těžko představit. Zkrátka ideální mezinárodní sestava, jenom Eva chce občas sama sebe vyhodit, ale z Rolling Stones se neodchází, takže má smůlu. Všichni jsme stejně staří, ale někteří jsou starší (G. Orwell)

Jak vznikaly písničky?

To je dost jiné pro každou písničku. Jednak píšeme písničky všichni čtyři, jednak každá vznikla docela v jiné době. Tři z pěti Eviných písní na albu napsala třeba, když jí bylo šestnáct a inspirovaná svými šedesátkovými idoly seděla u klavíru: Sink the Tears (která má i z toho důvodu chyby v anglickém textu a obsahuje i některá nepravděpodobná slova ze slovníku...), Strings Within a Mother Nature‘s Daughter, pochopitelně feministická odpověď na Mother Nature‘s Son od Paula McCartneyho z „Bílého dvojalba“ Beatles.

Zajímavá je třeba i první písnička na albu, On and On. Tu napsal David, ale měl v ní jen taková zabroukaná slova bez významu. Eva je nějak dala do vět, ale nakonec by možná dávalo větší smysl, kdyby tam bylo jen to broukání. Zato je to super taneční pecka, která nás snad nikdy neomrzí. To je spíš výjimka, jinak David píše jenom písně o nešťastných láskách, takže hned poznáte, kolik jich bylo, má jich ještě dost v šuplíku (těch písniček).

A pak jsou tu Markovy písně, které vlastně začal psát až kvůli nám. Don‘t Listen To Me napsal jako první, když zrovna chyběl na zkoušce kvůli nachlazení. Tak trochu jako George Harrison při své prvotině Don‘t Bother Me. Ale Mark žádnou takovou píseň tehdy ještě neznal, do hlubokých krás Beatles pronikl až našim nenásilným donucením. Obecně pak Mark skládá mnohem sofistikovaněji než Eva a David, kteří nemají hudební vzdělání. David si pak stěžuje, že si Markovy písně ani nemůže doma zabrnkat na kytaru. A co teprve ty Mattovy, které mají navíc i často poetičtější text a dříve si nahrával na dema jejich všechny party - nejen kytarové, ale i basové a bicí. To už teď nesmí, abychom mohli vymýšlet aranže společně.

Kdo píše nejvíc?

V tomhle jsme si kvit.

Že je repertoár celý anglicky, při vašem mezinárodním složení nepřekvapí - plánujete nějakou českou věc?

My neplánujeme moc nic, většinou se to nevyplácí, obzvlášť pak v této době. Abychom hráli česky, nám radilo už vícero lidí – Evin tatínek nebo David Koller. Ale nemyslíme si, že by české písničky mezi ty anglické dobře zapadly. A pak – co kdyby se na koncertu zrovna objevil Paul, chceme, aby nám přece rozuměl… Navíc jediný Čech v kapele je bubeník...a ten nezpívá.

Jak probíhalo nahrávání u Ondry Skoumala?

Čtyři rockooni se přivalili do jeho berounského domu, přivezli s sebou asi deset nástrojů a vypili Ondrovi všechno kafe. No a pak jsme v podstatě podklad ke všem 14 skladbám nahráli na jeden zátah, jako na koncertě. A na analog. Ty točící pásky tvořily skvělou atmosféru. A co teprve zvuk! Jak jsme to pak slyšeli z Ondrových beden, byla to paráda. Byli jsme tak nažhavení, že jsme i topení přiměli v letním parnu topit naplno.

Pak už měl David odbubnováno, takže jsme zpěvy a další nástroje jezdili dotáčet jen my tři zbylí. A Davidovi jsme vždy museli referovat, co jsme zvládli a jak nám to šlo. Poslední výlet do berounského domácího studia byl s houslistkou a jejím tříletým synem. Bohužel byl při samotném nahrávání velmi ukázněný a křičet začal až potom, takže na nahrávce není slyšet nic podezřelého.

Jak dlouho celá deska vznikala?

Začali jsme nahrávat během léta. Samotné nahrávání i s přestávkami na kafe nebo na pivo šlo celkem rychle, horší to pak bylo s úpravou mixů, dotáčením, laděním obalu desky atd. Takže natěšený David nakonec musel dát všem příbuzným k Vánocům jen ponožky. A album aspoň nebude mít tolik předvánoční konkurence!

Změnily se ve studiu podstatně některé aranže?

Podstatně ne, chtěli jsme, aby nahrávky zněly podobně tomu, co lidi znají z našich koncertů – ovšem jen lépe. Pak samozřejmě Mark s Mattem využili toho, že mají najednou třeba osm rukou a nahráli několik kytar, do Mother Nature‘s Daughter jsme přidali dříve zmíněné housle, do Morning Sun klavír a vlastně bylo hotovo.

Kdo do aranží nejvíc mluví? Nebo jste v tom úplně rovnocenní?

Každý si většinou na svůj nástroj vymyslí, co chce, a ostatní pak mají maximálně sem tam nějaký nápad na vylepšení. V aranžování je asi nejlepší Mark a Matt – ono to hudební vzdělání přece jen k něčemu je.

Nahrávalo se na pás analogově komplet nebo jen v některých fázích?

Analogově jsme nahrávali celý základ kapely, zbytek nástrojů a zpěvy pak už digitálně, abychom to mohli víc plést a mohli Ondrovy vypít víc kafe.

Kdo vás kromě Beatles nejvíc ovlivňuje?

Tento seznam sepsal Matt: nejdůležitější je jistě to poslední. ;) The Kinks, the Smiths, Django Reinhardt, Real Estate, the Waterboys, Chic, Anna Calvi, the Bobby Fuller Four, Sunflower Bean, Mr. Bungle, Supergrass, King Crimson, the Pretenders, Brian Eno, the Cribs, Tom Petty and the Heartbreakers, the Jam, Frank Zappa, Blondie, the Foals, Talk Talk, Gillian Welch, Simple Minds, Mike Oldfield, Talking Heads, Beck, John Barry, the Spencer Davis Group, Portishead, Tears for Fears, ELO, the Small Faces, the Arctic Monkeys, The The, Primal Scream, the Teardrop Explodes, Crowded House, the Kings of Leon, Pink Floyd, Kate Bush, the Fleet Foxes, Echo and the Bunnymen, Charlotte Hatherley, Turin Brakes, Arcade Fire, Robert Wyatt, Elvis Costello, the Lightning Seeds, Ash, Roy Harper, the Bluetones, Television, Bert Jansch, T Rex, Pink Martini, the Stranglers, Air, David Bowie, Badly Drawn Boy, the Rolling Stones, Squeeze, Franz Ferdinand, Simon and Garfunkel, the Isley Brothers, Led Zeppelin, Ben Folds Five, Fleetwood Mac, Prefab Sprout, Madness, Roy Orbison, Supertramp, Radiohead, Ian Dury and the Blockheads, 10cc, XTC, Duane Eddy, Albert Lee, Yes, Aztec Camera, Big Country, Haircut 100, the Police, the Rockoons...